Dětství

11. srpna 2006 v 14:37 | Salla |  ouatiml
Nečekejte žádnou nostalgii. Opět se budeme točit kolem filmů. Jen jsem si při pobívání s mými bratranci (11 a 13let) vzpomněla, jak mě zasáhly filmy, které jsem jako malá nějakým nedopatřením či řízením osudu viděla (AktaX - díl Škvíra, Sedmero krkavců, Planeta opic, céčkový horor o červených lidožroutech Bestie útočí). Rozhodla jsem se tedy přinést do života těch dvou trochu neobvyklé kultury. A jak to dopadlo?

Bledě, přátelé.
Nejprve jsem vyzkoušela jejich otce. Jako předkrm jsme si dali rozhovor na téma Kurosawa (za komunistů fungovaly filmové kluby zřejmě lépe než teď) a potom jsem se jala představit korejskou kulturu v podobě vynikající Save the Green Planet. Jenže posledních 10 let, kdy nás Amerika krmí svými komerčními hity (nic proti :)) udělalo své. Osobně bych se neakční dějový film po prvních deseti minutách neodvážila hodnotit (většinou mi to zabere ještě pár hodin po shlédnutí), ale slova "No zatím nic moc, pusť tam něco komerčnějšího a hlavně ne šikmooký" mě donutila s velkým zklamáním zaklapnout svoji sbírku Asie (asi navždy v tomto ztraceném případě) a pustit X2.
Doufala jsem, že s mladší generací budu mít větší úspěch a nádherné akční sekvence z Jeta Li budou mít větší úspěch. Omyl. Nejvíce se líbil SWATovský úvod 2001: Lost Memories, Fong Sai-Yuk byl označen za trapného a ostatní čínské balety odmítnuty s poznámkou, jestli bych nemohla pustit něco střílecího nebo Krále Artuše.
Ach jo, počkám deset let a uvidím (a nebo si někam zalezu a přestanu Asii propagovat). Jak mi chybí kolem mě lidé, co by mé posedlosti rozumněli....
(pokud se budu nudit, asi přeložím titulky k STGP)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama