Bůh na čokoládu

30. prosince 2006 v 1:13 | Salla |  hong kong
Do místnosti vchází elegantní muž v přesně padnoucím obleku a usedá ke stolku. Naproti němu sedí Japonec, který za chvíli pozná, co je God of Gamblers zač...

Onen "Bůh", vlastním jménem Ko Chun, není nikdo zvláštní. Jen neuvěřitelně nadaný a inteligentní muž středního věku s chladnou hlavou a muškou Jamese Bonda, který v mezinárodních vodách točí na karetním stole cizí miliony. Díky tomu mu jdou jejich vlastníci tak trochu po krku. Osud tomu chce, že se sice všem střelným i bodným zbraním v dosahu vyhne, ovšem skončí v pasti nastražené na jistého agresivního Indočíňana. Původcem je Knife se svým povedeným kamarádem. Chun utrpí takový větší otřes mozku (první z řady) a propadne se psychikou do svého dětství (ala Rain man). Jeho hráčské schopnosti vyplují na povrch a Knife se chopí nabízené příležitosti a se svým novým kamarádem (kterého nezajímá nic než oblíbená čokoláda) začne vydělávat (a utrácet) peníze. Zákonitě pak příjde chvíle, kdy zůstanou jen dluhy, objeví se zákeřní zabijáci a Chun znovuobjeví svoji identitu...
God of Gamblers vznikl pod taktovkou Jing Wonga v roce 1989. Žánrově lítá mezi dramatem (napínavé karetní hry, kdy se jedna strana snaží být chytřejší než druhá), komedií (Knifova snoubenka představuje Chuna jako svého budoucího manžela) i akčním filmem (překvapivě krvavá řežba v obchodním domě, ve které dojde i na dual beretty). Chow Yun-Fat v roli brilantního gamblera nemá chybu. Kdo by za ubrečenou, čokoládu vymáhající osobou s balónkem Mickey Mause v ruce poznal akčního hrdinu z filmů pana Wooa? A že v této postavě stráví pan Yun-Fat dobrou polovinu celého filmu.
Andy Lau hraje tentokrát parchanta a rebelanta Knifa - musím říct, že v jeho charakteru udělal v následujícím filmu této série (pro zmatení nepřítele popsán na blogu dříve) obrat o dva pravé úhly. Knifa byste nejraději vyliskali už na začátku a poslali na pracovní úřad, i když umí nasadit psí oči a předvést pohnutí svědomí (a několik efektních kousků na bambusovém lešení).
Musím říct, že mi sice doteď hazardní verze Mahyongu jasná není, ale karetní hru, kterou se baví hongkongská smetánka, jsem již vcelku pochopila:).

Na závěr bych chtěla upozornit na zajímavou scénu, která je sice pro film nepodstatná, nicméně podle mého parafrázuje už mnohokrát přehrávanou scénu z Křižníku Potěmkin. Uprostřed zmatku a akce sjíždí kočárek s dítětem sám po schodech....tentokrát jezdících.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 koko koko | 22. března 2007 v 18:14 | Reagovat

Nic moc

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama