Casshern

14. února 2007 v 22:47 | Salla |  japonsko
Tak jako je Sin City comics naživo, Casshern představuje cestu převedení anime do živé akce.



Kdysi v budoucnosti se svět dostal zase jednou do krize. Lidstvo si za to samozřejmě může jak jinak než samo. Splodiny otrávily většinu oblastí, život si pomalu a nerušeně mutuju a nad tím vším se snaží upevnit svoji pozici hrstka diktátorsky založených individuí, která touží po nesmrtelnosti (a to nejen učebnicové). Jeden z předních vědců přichází s novinkou - neo buňkami, které jsou schopné vytvořit jakoukoliv část lidského organizmu a tím dát šanci pro život nejen jeho ženě, ale i nesčetným vojákům, kteří denně umírají ve válce s teroristy. Mezi nimi je i jeho syn Tetsuya, který se na chvíli ocitne na seznamu mrtvých. Božím zásahem (čtěte blesk z čista jasna) povstane z nádrží s magickým roztokem nová lidská rasa - neo sapiens, která se hned v prvních vteřinách života setká s olověným uvítáním, nečež čtyři přeživší přísahají lidstvu pomstu.
Velká tlustá čára a část plná filozofování a morálních otázek s hořkou příchutí beznaděje podkreslena Beethovenovou Měsíční sonátou se mění v akci v rytmu rocku se zástupy multifunkčních robotů, naostřených katan a strážným andělem Casshernem v bílé zbroji uprostřed.
Jak se film blíží ke svému nejistému konci, rytmus se spomaluje v záplavě vysvětlujících montáží, které odrážejí na diváky záblesky prozření, když propojují nejrůznější motivy v nové, zajímavější skutečnosti. A zase ten Beethoven...

Casshern mě oslovil v první řadě svou vizualitou. Vše točeno před modrým plátnem, okolí přiznaně 3D vymodelované a prohnané nejrůznějšími filtry, které charakterizují jednotlivá prostředí - téměř černobílá Zóna 7, prosvětlená (rajská) zahrada s poletujícím chmířím...V několika momentech robotího útoku pak přechází i do klasické animace.
Řadí se tak k Sin City a Sky Captainovi a s druhým z nich sdílí i retro nádech (vše kolem je mechanické, studeně ocelové a auta jako by vyjela ze starých gangsterek).

Soundtrack jsem měla v držení dříve než film, a to je u mě vzácnost. Ve filmu je většina rockových melodií zbavena slov, ale i tak zůstává úderná a zapamatovatelná. Mezi autory se vyskytuje i skladatel hudby k Neon Genesis Evangelion, pokud to někomu něco říká (uvádět jména by bylo jako házet kamínky pod kola obřího mecha tanku s hodinami).

Casshern je příběhem odsuzujícím absolutismus, manipulaci davem a moc (nad životem a smrtí). Nebo je to příběh o (sobecké) lásce? Nadchla mě pasáž, kde proti sobě stojí Tetsuya a jeho otec, vyjasňují si, co je správné, načež vědátor provede zákeřný tah, kterým posune jazýček na vahách úsudku mladšího muže.
Jak se celý děj uzavřel si příliž nepamatuji. Jednak táhlo na třetí hodinu ranní, ale spíše závěrečná pointa o Zóně 7 rozeběhla kolečka v mozku natolik, že divačka dosáhla zadostiučinění již předem.
Prostě taková parádní jízda pro večerní filozofování.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama