Říjen 2007

Kozmos

30. října 2007 v 2:15 | Salla |  krátce
Neměla bych být ponechávána v noci sama. Pak vymýšlím takové chujoviny, jako objednat si předplatné slovenského odborného astronomického časopisu, který jsem odebírala před 8 lety, než jeho distribuci v ČR pozastavili. Očividně již nějaký pátek zase funguje. Zítra jdu zaplatit složenku.

Zážitky z ulice

29. října 2007 v 19:14 | Salla |  ouatiml
Potkala jsem krysu. Šťastně a mrtvě si ležela na chodníku a lidé ji obloukem obcházeli. Pak se proti mě vynořil snědý dělník staršího data výroby s manickým úsměvem a otázal se, co poslouchám. Odvětila jsem, že soundtracky. Stejný člověk se mě před měsícem dotázal, zda ho slyším. Odpověděla jsem, že ano. Doufám, že mu mé odpovědi k něčemu v životě budou.
A pak mi dopsala propiska. Jenže to už nebylo na ulici.

Neverwhere (1996)

28. října 2007 v 2:40 | Salla |  seriál
Když jsem dočetla knihu stejného názvu, spadla mi čelist a snad poprvé jsem si řekla, že se do Gaimanova světa pod Londýnem musím někdy vrátit. Pak mi bylo prozrazeno, že "předlohou" knihy byl seriál. Proč tedy váhat?


O-oh

25. října 2007 v 0:33 | Salla |  krátce
NerdTests.com says I'm an Uber-Dorky Light-Weight Nerd.  What are you?  Click here!

Blondýna se nezapře. A jak jste na tom vy?

(click above)

Zápisník co zabíjí

21. října 2007 v 16:22 | Salla |  japonsko
Věděli jste, že bohové smrti rádi jablka?

Podzim v Brně II

18. října 2007 v 0:36 | Salla |  hudba
Zvuk...co si pamatuju ze školy, je to vlnění, které se pohybuje prostorem (ve kterém je příhodná hmota) podobně jako kruhy na vodě. Narozdíl od světla za něj nemohou (řekněme až fyzické) částečky (kvantový dualizmus ponechme stranou, neb by nám tu jen komplikoval pojmy), prostě je. Protože fyzika mi byla znechucena už na střední škole a ničím před teorií relativity se nechci špinit, nechme diskuze o energii (protože za každou frekvencí se pomocí Planckovy konstanty skrývá), kterou pravděpodobně nějak dekódují naše perceptory, stranou.

Pohledem na klavír (čembalo/cimbál/varhany/marimbu...) lze zjistit, že v našem světě vlastníme omezené množství tónů. Jenže pak je tu něco záhadného, co se jmenuje barva tónu (a to ne jen tak z legrace). Přiřadíme-li jednomu tónu jednu frekvenci, jak dostaneme odlišné zabarvení? A víte co je nejhorší? Ti šotci v reprácích vlastní recept...

A naprosto nejméně fér na tomto světě je, že skrumáž těchto vln dokáže interferovat s lidským tělem tak, že vyvolá fyzickou i duševní reakci.


Boring day

17. října 2007 v 15:32 | Salla |  krátce
Znáte to. Sedíte na přednášce, jejíž informační zajímavost konverguje k nule, a přednášející se snaží vynutit si deprimované pohledy posluchačů tím, že všechny netriviálnosti bagatelizuje. V takové chvíli, kdy již máte dokreslena nová čínská slovíčka a se zavřenýma očima se snažíte v poslední řadě zůstat při vědomí, najednou zaslechnete, kterak z úst přednášejícího vyjde věta "a nyní vrcholově obarvíme prasátko". Mozek si pomalu uvědomí, co že to slyšel za hloupost, a začne se probírat z kómatu. Oči se otevřou a hle...na promítacím plátně se usmívá prasátko a přednášející ho opravdu vrcholově obarvuje.
Jinak se ve škole opravdu nic zajímavého neděje.

P.S. Kdybych dnes nešla o půl hodiny dříve, došla bych pozdě, neb jsem po cestě narazila na Lynchovo Twin Peaks za směšnou cenu.

Pracovni předsevzetí

13. října 2007 v 20:43 | Salla |  krátce
Až budu mít vlastní koupelnu, připomeňte mi, že v ní chci mít zabudovaný audiosystém.

(dnešní spojení saponátu a Murraye Golda* se ukázalo jako velmi naplňující)
*
a neříkejte, že vám to jméno ještě pořád nic neříká


Important

13. října 2007 v 15:12 | Salla |  ouatiml
Zamávejte slunci děti, nějakou dobu teď nevyjde.

Dungeons and Čenda

8. října 2007 v 22:36 | Salla |  ouatiml
Před dvěma lety se řízením osudu (chtělo by se říct až náhodou) sešli v Hustopečích dvě Mirky a tři Ondrové. A tak vznikl Hustocon.


Sociologická studie za 4 kredity

6. října 2007 v 23:46 | Salla |  ouatiml
Víte co se stane s člověkem, který žije několik desetiletí jen vyšším uměním*?
Je to zároveň směšné, děsivé i fascinující.
*tímto pojmem pro dnešní večer chápejme takové umění (výtvarné, hudební, filmové, literární...), o kterém nám náš mozek říká, že by se nám líbít mělo, jinak bychom byli intelektuálům pro smích (jakýkoliv citový analyzátor musí stranou).